Doporučujeme k přečtení

Dawson, G., Rogers, S., Munson, J., Smith, M., Winter, J., Greenson, J., Donaldson, A., & Varley, J. (2010). Randomized, controlled trial of an intervention for toddlers with autism: the Early Start Denver Model. Pediatrics, 125(1), e17–e23. https://doi.org/10.1542/peds.2009-0958

​

Dawson (2010) do své randomizované kontrolní studie zahrnula děti s PAS ve věku 18-30 měsíců. U první skupiny dětí probíhala terapie s terapeutem 15 hodin týdně a zároveň s dětmi pracovali terapeuticky i rodiče, kterým bylo ze strany terapeutů poskytováno koučování. Ve druhé skupině probíhala skupinová intervence, přičemž záleželo na rodičích, které předškolní zařízení bude dítě navštěvovat. Každý rok byly obě skupiny dětí vyšetřeny a vyšetření bylo cílené na rychlost vývoje, komunikační dovednosti, sociální dovednosti, sebeobslužné dovednosti a další oblasti jejich vývoje.

​

Na samotném začátku měla většina dětí IQ pohybující se kolem 60, což je poměrně typické pro děti s PAS ve věku 2 let. O rok později měly děti z ESDM skupiny IQ skór o 17 bodů vyšší, přičemž ve skupině dětí navštěvujících běžné předškolní zařízení byl pozorován nárůst IQ o 5 bodů. Za další rok měly děti z ESDM skupiny IQ v průměru 80, což již není v pásmu narušené intelektové kapacity a děti navštěvující běžné předškolní zařízení měly IQ v průměru 66. Rozdíl mezi oběma skupinami po dvou letech terapie je statisticky významný, u dětí z ESDM skupiny lze pozorovat zvýšený IQ skór a také výrazný rozvoj expresivní a receptivní komunikace oproti druhé skupině.

​

Důležité je však zmínit, že u dětí s PAS s vážnějšími symptomy (nízkofunkční autismus/severe autism) nebyl pozorován tak vysoký nárůst IQ oproti dětem s mírnými symptomy (vysokofuknční autismus/milder autism). I přesto, že u dětí s PAS s vážnějšími symptomy došlo v ESDM skupině k většímu nárůstu IQ, nárůst nebyl tak velký jako u dětí s mírnými symptomy.

Dawson, G., Jones, E. J., Merkle, K., Venema, K., Lowy, R., Faja, S., Kamara, D., Murias, M., Greenson, J., Winter, J., Smith, M., Rogers, S. J., & Webb, S. J. (2012). Early behavioral intervention is associated with normalized brain activity in young children with autism. Journal of the American Academy of Child and Adolescent Psychiatry, 51(11), 1150–1159. https://doi.org/10.1016/j.jaac.2012.08.018

​

Studie Dawson a kol. (2012) se zaměřila na to, jak neurotypické děti a děti s PAS reagují na sociální a nesociální stimuly na úrovni mozkové aktivity. Pomocí EEG byla monitorována mozková aktivita dětí, když jim byly prezentovány fotografie lidí a fotografie hraček. U typicky se vyvíjející dětí byla pozorována rychlejší a silnější elektrická aktivita mozku, když jim byly prezentovány fotografie s lidskou tváří, nikoli fotografie s hračkami. U dětí s PAS tomu bylo naopak, přičemž toto zjištění bylo ve výzkumech již několikrát potvrzeno. Výsledky této studie však poukazují na to, že děti s PAS po dvou letech terapie, která probíhala 15 hodin týdně, vykazují na úrovni mozkové aktivity silnější a rychlejší reakci na lidské tváře a jejich reakce je shodná s reakcí typicky se vyvíjejících dětí. Výsledky studie naznačují, že ESDM skutečně pomáhá u dětí s PAS rozvíjet jejich preference pro sociální stimuly. Tento výzkum je jedním z nejdůležitějších publikovaných studií, které se týkají ESDM a v roce 2012 získal cenu magazínu Time.

Estes, A., Munson, J., Rogers, S. J., Greenson, J., Winter, J., & Dawson, G. (2015). Long-Term Outcomes of Early Intervention in 6-Year-Old Children With Autism Spectrum Disorder. Journal of the American Academy of Child and Adolescent Psychiatry, 54(7), 580–587. https://doi.org/10.1016/j.jaac.2015.04.005

Tím, zda má ESDM dlouhodobý efekt, se zabývala Estes (2015), jejíž výzkum dlouhodobě sledoval děti s PAS, u kterých byla aplikována terapie v raném věku a byla ukončena ve čtyřech letech. Tento longitudinální výzkum sledoval vývoj dětí až do jejich šesti let věku. Během těchto dvou až tří let nedošlo u dětí ke zpomalení učení, naopak došlo ke zrychlení jejich vývoje. Jejich IQ skóry byly dokonce o něco vyšší. Bylo pozorováno zlepšení v oblasti intelektu, jazyka a adaptivního chování. Zároveň dle diagnostické škály ADOS došlo také ke snížení některých symptomů a to v oblasti repetitivního chování a v oblasti sociální komunikace.

Fuller, E. A., Oliver, K., Vejnoska, S. F., & Rogers, S. J. (2020). The Effects of the Early Start Denver Model for Children with Autism Spectrum Disorder: A Meta-Analysis. Brain Sciences, 10(6), 368. doi:10.3390/brainsci10060368

Metaanalýza, kterou publikoval Fuller et al. (2020) shrnuje 12 výzkumů, do kterých bylo zapojeno celkem 640 dětí s PAS. Na základě výsledků této metaanalýzy můžeme předpokládat, že metoda ESDM vede k zlepšení v oblasti kognice a jazyka. Oproti některým předchozím publikovaným výzkumům zde však nebylo prokázáno zlepšení v oblasti adaptivního chování, repetitivního chování a sociální komunikace, které by bylo statisticky významné.