• kochf2

V čem jsou ESDM a ABA podobné?

Aktualizováno: 4. 1.



Aplikovaná behaviorální analýza nebo také ABA je stejně jako ESDM terapeuticko-intervenčním programem pro děti s poruchami autistického spektra


Její počátky se nachází v 60. letech 20. století. Tato metoda znamenala velký pokrok v terapeutické práci s dětmi s PAS. ESDM vychází z principů ABA, jedná se však o přístupy, které se od sebe v mnoha aspektech liší. V následujícím článku jsou popsány hlavní rozdíly mezi těmito dvěma přístupy.


V čem jsou ESDM a ABA podobné?


Model ABC

Jak ESDM, tak také ABA pracují s modelem ABC (antecedent/podnět, behavior/chování, consequences/posílení). Model ABC je základem ESDM a byl převzat právě z přístupu ABA. Oba přístupy pracují se třemi aspekty učení. Terapeut poskytuje dítěti podnět (jde o podnět, který má vést k určité reakci dítěte), dítě reaguje konkrétním chováním a terapeut dále toto chování posílí, pokud se jedná o žádoucí chování. Posílení představuje odměnu, ty mohou mít různou formu, přičemž formy posílení se do určité míry liší v obou přístupech.


Techniky učení

ABA i ESDM využívají podobné techniky učení, mezi které patří např. prompting, shaping, fading a chaining. Tyto techniky se zdají být při práci s dětmi s poruchami autistického spektra nejúčinnější.


Aplikace u dětí v raném věku

Jak ESDM, tak také ABA pracuje s dětmi raného věku. ESDM se však zaměřuje specificky na děti raného věku a ABA je obvykle aplikována u dětí všech věkových skupin.


Intenzita terapeuticko-intervenčního programu

ESDM i ABA jsou intenzivní terapeuticko-intervenční programy a aby byly pro děti s PAS efektivní, je zapotřebí, aby s dítětem terapeut pracoval několik hodin týdně. V rámci metody ESDM je doporučováno 10-20 hodin terapie týdně.


Čím se ABA a ESDM liší?


Formy posílení

ABA posiluje žádoucí chování odměnami, které jsou hmatatelné - např. odměna ve formě oblíbeného jídla nebo oblíbené hračky.


ESDM pracuje s posílením ve smyslu sociální odměny, může se jednat o pochválení dítěte, pozitivní afekt (např. úsměv) a dále pracuje s motivačními odměnami, dítě si může vybrat hračku, se kterou si chce hrát v další aktivitě, nebo samotnou aktivitu. S odměnami ve smyslu oblíbeného jídla pracujeme v terapii jen výjimečně.


ESDM zastává přesvědčení, že možnost volby dítěte a následování dítěte vede k tomu, že dítě se cítí více vnitřně motivované, což vede k chování, které má dlouhodobý efekt. Sociální odměny dále vedou ke generalizaci chování a jeho adaptaci v různých kontextech s různými lidmi. Při práci s hmatatelnými odměnami jako je např. oblíbené jídlo může docházet k frustraci dítěte v situacích, kdy hmatatelná odměna nenásleduje po žádoucím chování.




Následování terapeuta vs. následování dítěte

Terapeutická hodina dle ABA je často vedená terapeutem, přičemž terapeut vybírá aktivity a je více direktivní.


V terapeutické hodině postavené na ESDM principech následuje terapeut dítě a umožňuje dítěti zvolit si aktivity, které preferuje. Možnost volby dítěte a jeho následování vede ke zvýšení motivace dítěte a k tomu, že dítě je více zapojené do aktivit a motivované k učení.


Práce s afektem

ABA nepracuje s pozitivním afektem do takové míry jako ESDM. Obvykle je na pozitivní afekt kladen důraz zejména při posilování žádoucího chování.


ESDM pracuje s pozitivním afektem (tón hlasu, úsměv, výraz tváře) v terapii více. Vztah dítěte a terapeuta je důležitou součástí terapeutického procesu a pozitivní afekt napomáhá při budování kvalitního vztahu v terapii.


Management nežádoucího chování

Dle ABA přístupu by mělo být jakékoli nežádoucí chování dítěte spíše ignorováno.


ESDM přístup je více senzitivní vůči dítěti a emocím, které prožívá. V terapeutické hodině pracujeme s prožitky dítěte, pojmenováváme je a poskytujeme dítěti strategie ke zpracování emocí a k regulaci chování. V terapii zároveň hledáme podněty, které vedou k nežádoucímu chování a snažíme se snížit výskyt nežádoucího chování.


Využívání promptů

Prompty představují pobídky nebo pomoc dítěti, kterou mu při terapii poskytujeme, aby bylo schopné dokončit určitý úkol. V praxi rozlišujeme několik typů promptů, se kterými pracujeme, avšak ABA i ESDM pracují s prompty jiným způsobem.


Rozlišujeme následující hiearchii promptů (od nejvyššího k nejnižšímu):

● Plný fyzický prompt = k dokončení úlohy dítětem využíváme plnou fyzickou dopomoc. Například když by dítě kreslilo kruh, kreslili bychom ho s ním a drželi jeho ruku tak, aby dítě bylo schopné úlohu dokončit.

● Částečný fyzický prompt = k dokončení úlohy dítětem využíváme částečnou fyzickou dopomoc. Například když by dítě kreslilo kruh, jen jemně bychom se dotkli jeho ruky/tužky a částečně mu napomohli k nakreslení kruhu.

● Modelový prompt = využíváme modelování k tomu, aby dítě úlohu dokončilo. Například když chceme, aby dalo dítě hračku na stůl, vezmeme hračku a dáme ji na stůl, pak ji dáme zpátky dítěti a čekáme, zda bude naši akci imitovat.

● Gestový prompt = využíváme gesta (např. ukazání, přikývnutí), které dítě pozoruje, a které mu napomůže dokončit úkol. Například chceme, aby dítě dalo hračku na stůl, a tak ukážeme na stůl.

● Verbální prompt = využíváme verbálního podnětu k tomu, aby dítě mohlo úkol dokončit. Například můžeme zopakovat instrukci, že má dítě dát hračku na stůl.


ABA pracuje s prompty a využívá je obvykle od nejvyššího k nejnižšímu. Terapeut například učí dítě rozpoznávat barvy a během aktivity poskytuje dítěti podnět - “dej mi žluté autíčko” a pracuje s plným fyzickým promptem (vezme ruku dítěte a dotkne se jí žlutého autíčka) tak, aby dítě vybralo autíčko správně hned v prvním pokusu.


ESDM pracuje s prompty od nejnižšího k nejvyššímu. V situaci, kdy terapeut chce, aby mu dítě podalo žluté autíčko, nejdříve dítěti poskytuje co nejméně podpory, aby získalo možnost zvládnout aktivitu samostatně a poté případně postupně prompty zvyšuje. Tím, že dítěti dáme příležitost zvládnout chování ještě předtím, než prompty zvýšíme, zvyšujeme šance, že dítě chování zvládne samostatně a zároveň rozvíjíme jeho sebedůvěru.


Terapeutické cíle

Terapeuti pracující s metodou ABA obvykle preferují nastavení aktivity tak, že v ní s dítětem pracují na jednom cíli.


Naopak terapeuti pracující s metodou ESDM preferují zaměřit se na více cílů v rámci jedné aktivity s dítětem. Zároveň v rámci ESDM pracujeme na cílech z několika vývojových oblastí zároveň.


Naturalistické nastavení terapie

ESDM přístup zastává přesvědčení, že když se dítě učí v přirozeném prostředí přirozeným způsobem, k učení dochází rychleji a zároveň je snadnější generalizovat naučenou dovednost na různé situace a osoby v životě dítěte. Proto je důležitou součástí ESDM nejen terapie s terapeuty, ale i terapie poskytovaná rodiči v přirozeném prostředí dítěte a v rámci každodenních aktivit. Zároveň v ESDM pracujeme s posílením, které je co nejvíce přirozené v dané aktivitě.







Zdroje:


Pettersen, K. (n.d.). The Differences between ABA and ESDM. Citováno z https://www.cdinstitute.com.au/uncategorized/the-differences-between-aba-and-esdm/


Vivanti, G., & Stahmer, A. C. (2020). Can the Early Start Denver Model Be Considered ABA Practice?. Behavior analysis in practice, 14(1), 230–239. https://doi.org/10.1007/s40617-020-00474-3Zdroje:



84 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše