Aplikovaná behaviorální analýza nebo také ABA je stejně jako ESDM terapeuticko-intervenčním programem pro děti s poruchami autistického spektra
Její počátky se nachází v 60. letech 20. století. Tato metoda znamenala velký pokrok v terapeutické práci s dětmi s PAS. ESDM vychází z principů ABA, jedná se však o přístupy, které se od sebe v mnoha aspektech liší. V následujícím článku jsou popsány hlavní rozdíly mezi těmito dvěma přístupy.
V čem jsou ESDM a ABA podobné?
Model ABC
Jak ESDM, tak také ABA pracují s modelem ABC (antecedent/podnět, behavior/chování, consequences/posílení). Model ABC je základem ESDM a byl převzat právě z přístupu ABA. Oba přístupy pracují se třemi aspekty učení. Terapeut poskytuje dítěti podnět (jde o podnět, který má vést k určité reakci dítěte), dítě reaguje konkrétním chováním a terapeut dále toto chování posílí, pokud se jedná o žádoucí chování. Posílení představuje odměnu, ty mohou mít různou formu, přičemž formy posílení se do určité míry liší v obou přístupech.
Techniky učení
ABA i ESDM využívají podobné techniky učení, mezi které patří např. prompting, shaping, fading a chaining. Tyto techniky se zdají být při práci s dětmi s poruchami autistického spektra nejúčinnější.
Aplikace u dětí v raném věku
Jak ESDM, tak také ABA pracuje s dětmi raného věku. ESDM se však zaměřuje specificky na děti raného věku a ABA je obvykle aplikována u dětí všech věkových skupin.
Intenzita terapeuticko-intervenčního programu
ESDM i ABA jsou intenzivní terapeuticko-intervenční programy a aby byly pro děti s PAS efektivní, je zapotřebí, aby s dítětem terapeut pracoval několik hodin týdně. V rámci metody ESDM je doporučováno 10-20 hodin terapie týdně.
Čím se ABA a ESDM liší?
Formy posílení
ABA posiluje žádoucí chování odměnami, které jsou hmatatelné - např. odměna ve formě oblíbeného jídla nebo oblíbené hračky.
ESDM pracuje s posílením ve smyslu sociální odměny, může se jednat o pochválení dítěte, pozitivní afekt (např. úsměv) a dále pracuje s motivačními odměnami, dítě si může vybrat hračku, se kterou si chce hrát v další aktivitě, nebo samotnou aktivitu. S odměnami ve smyslu oblíbeného jídla pracujeme v terapii jen výjimečně.
ESDM zastává přesvědčení, že možnost volby dítěte a následování dítěte vede k tomu, že dítě se cítí více vnitřně motivované, což vede k chování, které má dlouhodobý efekt. Sociální odměny dále vedou ke generalizaci chování a jeho adaptaci v různých kontextech s různými lidmi. Při práci s hmatatelnými odměnami jako je např. oblíbené jídlo může docházet k frustraci dítěte v situacích, kdy hmatatelná odměna nenásleduje po žádoucím chování.
Následování terapeuta vs. následování dítěte
Terapeutická hodina dle ABA je často vedená terapeutem, přičemž terapeut vybírá aktivity a je více direktivní.
V terapeutické hodině postavené na ESDM principech následuje terapeut dítě a umožňuje dítěti zvolit si aktivity, které preferuje. Možnost volby dítěte a jeho následování vede ke zvýšení motivace dítěte a k tomu, že dítě je více zapojené do aktivit a motivované k učení.
Práce s afektem
ABA nepracuje s pozitivním afektem do takové míry jako ESDM. Obvykle je na pozitivní afekt kladen důraz zejména při posilování žádoucího chování.
ESDM pracuje s pozitivním afektem (tón hlasu, úsměv, výraz tváře) v terapii více. Vztah dítěte a terapeuta je důležitou součástí terapeutického procesu a pozitivní afekt napomáhá při budování kvalitního vztahu v terapii.
Management nežádoucího chování
Dle ABA přístupu by mělo být jakékoli nežádoucí chování dítěte spíše ignorováno.
ESDM přístup je více senzitivní vůči dítěti a emocím, které prožívá. V terapeutické hodině pracujeme s prožitky dítěte, pojmenováváme je a poskytujeme dítěti strategie ke zpracování emocí a k regulaci chování. V terapii zároveň hledáme podněty, které vedou k nežádoucímu chování a snažíme se snížit výskyt nežádoucího chování.
Využívání promptů
Prompty představují pobídky nebo pomoc dítěti, kterou mu při terapii poskytujeme, aby bylo schopné dokončit určitý úkol. V praxi rozlišujeme několik typů promptů, se kterými pracujeme, avšak ABA i ESDM pracují s prompty jiným způsobem.
Rozlišujeme následující hiearchii promptů (od nejvyššího k nejnižšímu):
● Plný fyzický prompt = k dokončení úlohy dítětem využíváme plnou fyzickou dopomoc. Například když by dítě kreslilo kruh, kreslili bychom ho s ním a drželi jeho ruku tak, aby dítě bylo schopné úlohu dokončit.
● Částečný fyzický prompt = k dokončení úlohy dítětem využíváme částečnou fyzickou dopomoc. Například když by dítě kreslilo kruh, jen jemně bychom se dotkli jeho ruky/tužky a částečně mu napomohli k nakreslení kruhu.
● Modelový prompt = využíváme modelování k tomu, aby dítě úlohu dokončilo. Například když chceme, aby dalo dítě hračku na stůl, vezmeme hračku a dáme ji na stůl, pak ji dáme zpátky dítěti a čekáme, zda bude naši akci imitovat.
● Gestový prompt = využíváme gesta (např. ukazání, přikývnutí), které dítě pozoruje, a které mu napomůže dokončit úkol. Například chceme, aby dítě dalo hračku na stůl, a tak ukážeme na stůl.
● Verbální prompt = využíváme verbálního podnětu k tomu, aby dítě mohlo úkol dokončit. Například můžeme zopakovat instrukci, že má dítě dát hračku na stůl.
ABA pracuje s prompty a využívá je obvykle od nejvyššího k nejnižšímu. Terapeut například učí dítě rozpoznávat barvy a během aktivity poskytuje dítěti podnět - “dej mi žluté autíčko” a pracuje s plným fyzickým promptem (vezme ruku dítěte a dotkne se jí žlutého autíčka) tak, aby dítě vybralo autíčko správně hned v prvním pokusu.
ESDM pracuje s prompty od nejnižšího k nejvyššímu. V situaci, kdy terapeut chce, aby mu dítě podalo žluté autíčko, nejdříve dítěti poskytuje co nejméně podpory, aby získalo možnost zvládnout aktivitu samostatně a poté případně postupně prompty zvyšuje. Tím, že dítěti dáme příležitost zvládnout chování ještě předtím, než prompty zvýšíme, zvyšujeme šance, že dítě chování zvládne samostatně a zároveň rozvíjíme jeho sebedůvěru.
Terapeutické cíle
Terapeuti pracující s metodou ABA obvykle preferují nastavení aktivity tak, že v ní s dítětem pracují na jednom cíli.
Naopak terapeuti pracující s metodou ESDM preferují zaměřit se na více cílů v rámci jedné aktivity s dítětem. Zároveň v rámci ESDM pracujeme na cílech z několika vývojových oblastí zároveň.
Naturalistické nastavení terapie
ESDM přístup zastává přesvědčení, že když se dítě učí v přirozeném prostředí přirozeným způsobem, k učení dochází rychleji a zároveň je snadnější generalizovat naučenou dovednost na různé situace a osoby v životě dítěte. Proto je důležitou součástí ESDM nejen terapie s terapeuty, ale i terapie poskytovaná rodiči v přirozeném prostředí dítěte a v rámci každodenních aktivit. Zároveň v ESDM pracujeme s posílením, které je co nejvíce přirozené v dané aktivitě.
Zdroje:
Pettersen, K. (n.d.). The Differences between ABA and ESDM. Citováno z https://www.cdinstitute.com.au/uncategorized/the-differences-between-aba-and-esdm/
Vivanti, G., & Stahmer, A. C. (2020). Can the Early Start Denver Model Be Considered ABA Practice?. Behavior analysis in practice, 14(1), 230–239. https://doi.org/10.1007/s40617-020-00474-3Zdroje: