Výzkumné články

Doporučujeme k přečtení

Randomizovaná kontrolovaná studie zabývající se efektivitou ESDM u dětí raného věku

Dawson, G., Rogers, S., Munson, J., Smith, M., Winter, J., Greenson, J., Donaldson, A., & Varley, J. (2010). Randomized, controlled trial of an intervention for toddlers with autism: the Early Start Denver Model. Pediatrics, 125(1), e17–e23. https://doi.org/10.1542/peds.2009-0958

Dawson (2010) do své randomizované kontrolní studie zahrnula děti s PAS ve věku 18-30 měsíců. U první skupiny dětí probíhala terapie s terapeutem 15 hodin týdně a zároveň s dětmi pracovali terapeuticky i rodiče, kterým bylo ze strany terapeutů poskytováno koučování. Ve druhé skupině probíhala skupinová intervence, přičemž záleželo na rodičích, které předškolní zařízení bude dítě navštěvovat. Každý rok byly obě skupiny dětí vyšetřeny a vyšetření bylo cílené na rychlost vývoje, komunikační dovednosti, sociální dovednosti, sebeobslužné dovednosti a další oblasti jejich vývoje.

Na samotném začátku měla většina dětí IQ pohybující se kolem 60, což je poměrně typické pro děti s PAS ve věku 2 let. O rok později měly děti z ESDM skupiny IQ skór o 17 bodů vyšší, přičemž ve skupině dětí navštěvujících běžné předškolní zařízení byl pozorován nárůst IQ o 5 bodů. Za další rok měly děti z ESDM skupiny IQ v průměru 80, což již není v pásmu narušené intelektové kapacity a děti navštěvující běžné předškolní zařízení měly IQ v průměru 66. Rozdíl mezi oběma skupinami po dvou letech terapie je statisticky významný, u dětí z ESDM skupiny lze pozorovat zvýšený IQ skór a také výrazný rozvoj expresivní a receptivní komunikace oproti druhé skupině.

Důležité je však zmínit, že u dětí s PAS s vážnějšími symptomy (nízkofunkční autismus/severe autism) nebyl pozorován tak vysoký nárůst IQ oproti dětem s mírnými symptomy (vysokofuknční autismus/milder autism). I přesto, že u dětí s PAS s vážnějšími symptomy došlo v ESDM skupině k většímu nárůstu IQ, nárůst nebyl tak velký jako u dětí s mírnými symptomy.

Kde se toho o metodě ESDM mohu dozvědět více?

Pro další a podrobnější informace o metodě ESDM doporučujeme knihy Early Start for Your Child with Autism a An Early Start Denver Model Book od autorky a zakladatelky metody Sally Rogers.
Jak připravit dítě na vstupní vyšetření?

Dítě není potřeba na vstupní vyšetření připravovat. Doporučujeme dítěti s sebou vzít svačinku a pití, vzhledem k tomu, že vyšetření může trvat až dvě hodiny.
Jaký je rozdíl mezi metodou ESDM a metodou aplikované behaviorální analýzy (ABA)?

ESDM i ABA jsou terapeuticko-intervenční přístupy pro děti s PAS. Oba tyto modely jsou prokazatelně účinné, ale přesto se v některých věcech odlišují. Zde jsou nejdůležitější rozdíly: - ESDM vychází z přirozených způsobů učení dítěte, terapeut následuje preference dítěte, dává mu často na výběr a celkově se s ním střídá při budování aktivity, oproti tomu je ABA více strukturovanější a vedoucí roli má převážně terapeut. - V ESDM se terapeuti více zaměřují i vzhledem k věku dětí na pozitivní afekt v průběhu celé terapeutické hodiny, ABA s pozitivním afektem pracuje hlavně v kontextu pozitivního posílení chování.- Posílení žádoucího chování v ESDM se odvíjí od vnitřní motivace dítěte pro danou aktivitu a sociálního posílení, kdežto v ABA jsou využívány i metody vnější odměny – oblíbená hračka, jídlo atd. - Rozdíl je i v práci s prompty (pomocí dítěti). V ESDM začínáme na nejnižším možném promptu adekvátním aktuálním schopnostem dítěte, poté případně postoupíme k promptu vyššímu (tedy větší dopomoci). V ABA se naopak postupuje častěji od největšího promptu k nejnižšímu. Pokud se chcete dozvědět více o rozdílech mezi přístupy ESDM a ABA, můžete si přečíst tento článek
Mohu být jako rodič v terapeutické místnosti s dítětem při vstupním vyšetření a při terapii?

Rodiče jsou důležitou součástí celého terapeutického procesu. Jejich zapojení je pro nás velmi důležité. S rodiči spolupracujeme již při vstupním vyšetření a při stanovování cílů, kdy jsou pro nás informace o dítěti velmi přínosné. Zároveň respektujeme přání rodičů týkající se cílů dítěte. Při vstupním vyšetření by měl být rodič v terapeutické místnosti s dítětem. Při terapiích není jeho přítomnost nutná, ale je samozřejmě možná.
Jak se můžu jako rodič zapojit do terapie?

Metoda ESDM nabízí několik možností, jak se jako rodiče můžete zapojit do terapie. Můžete některé oblasti řešit v rámci terapeutického plánu a dané cíle procvičovat s Vaším dítětem v průběhu každodenních rutin, samozřejmě Vám v tomto případě rádi pomůžeme a probereme tuto možnost v rámci konzultací. Pokud budete potřebovat naši podporu v rámci každodenního života, je možné společně řešit např. úpravu prostředí, reakce na chování dítěte, aktivity podporující sociální interakci dítěte s Vámi nebo sourozenci a další situace, se kterými se setkáváte. Nevzniká Vám však žádná povinnost a vše záleží na individuální situaci každé rodiny.
Můžou konzultace a terapie probíhat v angličtině?

Ano

Výzkum zabývající se preferencemi pro sociální stimuly u dětí s PAS po aplikaci metody ESDM

Dawson, G., Jones, E. J., Merkle, K., Venema, K., Lowy, R., Faja, S., Kamara, D., Murias, M., Greenson, J., Winter, J., Smith, M., Rogers, S. J., & Webb, S. J. (2012). Early behavioral intervention is associated with normalized brain activity in young children with autism. Journal of the American Academy of Child and Adolescent Psychiatry, 51(11), 1150–1159. https://doi.org/10.1016/j.jaac.2012.08.018

Studie Dawson a kol. (2012) se zaměřila na to, jak neurotypické děti a děti s PAS reagují na sociální a nesociální stimuly na úrovni mozkové aktivity. Pomocí EEG byla monitorována mozková aktivita dětí, když jim byly prezentovány fotografie lidí a fotografie hraček. U typicky se vyvíjející dětí byla pozorována rychlejší a silnější elektrická aktivita mozku, když jim byly prezentovány fotografie s lidskou tváří, nikoli fotografie s hračkami. U dětí s PAS tomu bylo naopak, přičemž toto zjištění bylo ve výzkumech již několikrát potvrzeno. Výsledky této studie však poukazují na to, že děti s PAS po dvou letech terapie, která probíhala 15 hodin týdně, vykazují na úrovni mozkové aktivity silnější a rychlejší reakci na lidské tváře a jejich reakce je shodná s reakcí typicky se vyvíjejících dětí. Výsledky studie naznačují, že ESDM skutečně pomáhá u dětí s PAS rozvíjet jejich preference pro sociální stimuly. Tento výzkum je jedním z nejdůležitějších publikovaných studií, které se týkají ESDM a v roce 2012 získal cenu magazínu Time.

Výzkum zabývající se dlouhodobou efektivitou ESDM u dětí raného věku

Estes, A., Munson, J., Rogers, S. J., Greenson, J., Winter, J., & Dawson, G. (2015). Long-Term Outcomes of Early Intervention in 6-Year-Old Children With Autism Spectrum Disorder. Journal of the American Academy of Child and Adolescent Psychiatry, 54(7), 580–587. https://doi.org/10.1016/j.jaac.2015.04.005

Tím, zda má ESDM dlouhodobý efekt, se zabývala Estes (2015), jejíž výzkum dlouhodobě sledoval děti s PAS, u kterých byla aplikována terapie v raném věku a byla ukončena ve čtyřech letech. Tento longitudinální výzkum sledoval vývoj dětí až do jejich šesti let věku. Během těchto dvou až tří let nedošlo u dětí ke zpomalení učení, naopak došlo ke zrychlení jejich vývoje. Jejich IQ skóry byly dokonce o něco vyšší. Bylo pozorováno zlepšení v oblasti intelektu, jazyka a adaptivního chování. Zároveň dle diagnostické škály ADOS došlo také ke snížení některých symptomů a to v oblasti repetitivního chování a v oblasti sociální komunikace.

Metaanalýza shrnující některé dosavadní klíčové výzkumy v oblasti ESDM

Fuller, E. A., Oliver, K., Vejnoska, S. F., & Rogers, S. J. (2020). The Effects of the Early Start Denver Model for Children with Autism Spectrum Disorder: A Meta-Analysis. Brain Sciences, 10(6), 368. doi:10.3390/brainsci10060368

Metaanalýza, kterou publikoval Fuller et al. (2020) shrnuje 12 výzkumů, do kterých bylo zapojeno celkem 640 dětí s PAS. Na základě výsledků této metaanalýzy můžeme předpokládat, že metoda ESDM vede k zlepšení v oblasti kognice a jazyka. Oproti některým předchozím publikovaným výzkumům zde však nebylo prokázáno zlepšení v oblasti adaptivního chování, repetitivního chování a sociální komunikace, které by bylo statisticky významné.